» Rozhovor pro Radiožurnál

Byli jsme pozvání do ?eského rozhlasu 1 Radiožurnál (po?ad Nad v?cí). Rozhovor si m?žete poslechnout z archivu

» Z Tanzánie až dom?

Op?t zm?nit jízdní pruh a za?ít po?ádn? šlapat proti v?tru. N?jak takhle nás p?ivítala Tanzánie. Silnice se tu pralesem táhne jako had a nám nezbývalo než jen šlapat a šlapat. Je to trochu nuda. Je však velkou výhodou, že je tu mnohem mí? lidí, protože jsme v nejchudší ?ásti celé Tanzánie a tak nás tu nikdo neotravuje. Poda?ilo se nám spát op?t v savan?. Je to úleva od hlasité až p?ímo kraválové hudby, která se spouští každým dnem s p?íchodem ve?era (lépe ?e?eno, když kone?n? pustí elektriku). Tanzánská krajina není plná kope?k? a sedílek jako Rwanda nebo Burundi, ale jsou tu obrovské výhledy – dálky. Horizont se láme až n?kde kdesi a slunce tu zapadá a vychází snad 2 hodiny.

Když jsme potkali guvernéra a vnu?ku posledního Burundského krále, tak to vypadalo, že se Burundi ukáže v lepším sv?lte než p?edchozí zem? a zažijeme trochu luxusu. To jsme však nev?d?li, že jsme m?li št?stí jako cip, protože jsme jeli zónou, kde nám šlo o život a završil to Terez?in pád do kanálu. V Burundi se za?alo objevovat více a více palem, které miluji. Jelo se p?evážn? po rovin? a po dlohé dob? také po asfaltu. Ve m?st? Cibitoke jsme potkali guvernéra, který nás pozval k sob? dom? a vzal nás na ve?e?i. Na ni jsme potkali vnu?ku posledního krále a ta ?íkala, že si v Bujumbure m?žeme z jejího domu ud?lat odpo?inkové místo, protože tam od zit?ka zrovna bude.

» Viděl jsem prsa africké ženy - Rwanda

Rwanda je úplně jiná než Uganda. Už na hranicích si přendáváme zrcátka na řidítkách, protože se tu jezdi vpravo a ne vlevo jako v Ugandě. Pravidelně se po krátkých odmlkách ocitáme střídavě na druhé straně než je správné, jak jsme ještě po měsíci cesty navykli. Buď stačíme jeden druhého opravit nebo nás motorkáři – taxíci vracejí svými klaksony zpět do správného pruhu. Přes hranice nepřevezete ani jeden igelitový pytlík. Všechny potraviny musejí být v papírovém obalu. Dokonce i košů na odpadky tu přibylo, a tak je nemusíme na kole vláčet 2 dny, než najdeme odpaďák (jako v Ugandě). Jestli bylo v Ugandě hodně lidí, pak nevím, co je tady.